Plná citace: Jacob, C., Kerrigan, P. & Bastos, M. T. (2025). „The chat-chamber effect: Trusting the AI hallucination.” Big Data & Society, 12(1). DOI: 10.1177/20539517241306345. Odkaz: https://journals.sagepub.com/doi/10.1177/20539517241306345
Design
- Dvě fáze (experiment + polostrukturované rozhovory): Indie (50 účastníků: 25 ChatGPT 3.5 / 25 Google) a Irsko (64: 34 / 30). Úkol: dohledat LGBTQIA+ zvolené zástupce — fakta ležící v tréninkovém okně GPT-3.5 (do 2021), takže chyby jsou halucinace, ne jen cutoff.
Klíčová zjištění
- ChatGPT 3.5 měl nízkou přesnost: Indie otázka 1 12 % (3/25) vs Google 96 %; otázka 3 0 % vs 84 %. Irsko 0–22 % vs 30–60 %. Model si vymýšlel jména a identity politiků.
- Chat-chamber effect: uživatelé přijímali a internalizovali neověřené, proattitudinální (s očekáváním souznící) informace; ověřoval málokdo (z dotazovaných prakticky jen jeden). Důvěru táhla pohodlnost, plynulost a dojem „odpověď nabitá daty”.
Kam ve wiki vstupuje
- duvera-konverzacni-rozhrani, kognitivni-offloading (vypůjčená kompetence, neověřování).
Výhrady / síla důkazu
- slabá: malé buňky na otázku, velmi úzké faktické téma (LGBTQIA+ politici), GPT-3.5, kvalitativní jádro. Pojem „chat-chamber” ber jako výzkumnou hypotézu, ne diagnózu společnosti.