Jak AI chatboti mění vztah čtenářů ke zprávám.
Pokles návštěvnosti z vyhledávačů je jen jedna část proměny. Generativní AI zároveň mění způsob, jak lidé ke zprávám přistupují, jak si vytvářejí úsudek a jak ověřují informace. Zpravodajský problém nespočívá pouze v tom, že chatbot někdy odpoví špatně. Podstatné je i to, že odpovídá plynule, sebejistě a v konverzačním režimu, který snižuje náklady na přijetí hotové odpovědi.
Snadná odpověď vítězí nad ověřováním
Empirickou oporu v této oblasti nabízejí dvě studie, jejichž síla není stejná. Jacob, Kerrigan a Bastos zkoumali situaci, kdy uživatel používá ChatGPT jako náhradu vyhledávače. V recenzované dvoufázové studii se 114 účastníky, byť na úzkém tématu a se starším modelem GPT-3.5, se ukázalo, že část účastníků přijímala i zjevně chybné nebo smyšlené odpovědi, pokud byly podány přesvědčivě a srozumitelně. Autoři tento mechanismus spojují s pohodlím konverzačního rozhraní a s nižší motivací vyhledávat alternativní zdroje (jacob-2025).
DeVerna a kol. zkoumali AI jako nástroj fact-checkingu. V preregistrovaném experimentu na více než dvou tisících respondentech ukázali, že ani relativně přesné AI hodnocení nevede automaticky ke zlepšení schopnosti rozpoznat pravdivou a nepravdivou zprávu. Pokud si byl model nejistý nebo pokud chyboval, část uživatelů se přesto přikláněla k hodnocení stroje a oslabovala vlastní orientaci ve faktech (deverna-2024).
Obě studie pracují s jinou situací, ale ukazují podobný směr: konverzační AI nemusí zvyšovat informační gramotnost uživatelů, i když působí jako nástroj, který jim s orientací pomáhá. Studie Jacob a kol. je v tomto ohledu spíše otevřením hypotézy než jejím definitivním potvrzením.
Deklarovaná skepse neznamená odolnost v praxi
Veřejné průzkumy ukazují ambivalentní obraz. Lidé často deklarují, že vůči AI zůstávají skeptičtí a že se obávají poklesu přesnosti nebo důvěryhodnosti zpráv. Současně však rozšiřují používání těchto nástrojů rychleji, než si pro ně vytvářejí stabilní pravidla ověřování. Vzniká tak rozdíl mezi abstraktním postojem a konkrétním chováním.
Globální studie University of Melbourne a KPMG uvádí, že 66 procent respondentů AI běžně používá, zatímco skutečnou důvěru v ni vyjadřuje menší část z nich (gillespie-lockey-2025). Digital News Report ukazuje, že publikum zůstává k zapojení AI do žurnalistiky spíše opatrné (newman-2025-dnr). Stejný rozpor zachycuje i Digital News Report 2026: zprávám z AI chatbotů důvěřuje jen 20 procent celé populace, mezi jejich uživateli je to však 44 procent, zatímco mezi neuživateli pouhých 17 procent (egan-2026-dnr). Nízká deklarovaná důvěra je tak z velké části tažena lidmi, kteří nástroj nepoužívají, a sama o sobě nevypovídá o tom, jak opatrně se publikum chová v konkrétní interakci s chatbotem.
Konverzační AI proto nevytváří jednoduchý vztah důvěry nebo nedůvěry. Mění podmínky, za nichž lidé informace posuzují: méně porovnávají, méně ověřují a více se spoléhají na rozhraní, které působí hotověji než klasický seznam odkazů.
Kognitivní offloading a vypůjčená kompetence
Vedle studií zaměřených přímo na zpravodajství existují práce, které zachycují širší kognitivní mechanismus. Studie Gerlicha upozorňuje na vztah mezi intenzivním používáním AI nástrojů a slabšími výsledky v testech kritického myšlení. Jde o korelační výsledek, nikoli o důkaz přímé kauzality, a proto slouží jen jako doplňková indicie k tezi o přenášení části mentální námahy na stroj (gerlich-2025).
Randomizovaný experiment Barcauiho zaměřený na retenci znalostí pak ukazuje, že skupina, která se učila s ChatGPT, si s delším odstupem osvojila méně znalostí: po pětačtyřiceti dnech naměřil u skupiny s ChatGPT vybavení znalostí 57,5 procenta proti 68,5 procenta u kontrolní skupiny bez AI. Autoři tento efekt spojují s takzvanou vypůjčenou kompetencí: uživatel má pocit, že úkol zvládl, aniž by si skutečně osvojil jeho strukturu a logiku (barcaui-2025).
Pro oblast zpravodajství z toho neplyne, že by AI „ničila myšlení”. Plyne z toho užší závěr: pokud konverzační rozhraní soustavně snižují náklady na získání hotové odpovědi, mohou současně oslabovat motivaci k ověřování a k hlubšímu porozumění.
Konverzační rozhraní vytvářejí jiný typ důvěry
Samostatnou roli hraje forma interakce. Sociální sítě uživateli předkládají proud cizích příspěvků, zatímco chatbot simuluje individuální rozhovor. Kombinace zdvořilosti, plynulosti a osobního oslovení podporuje antropomorfizaci a vznik parasociální důvěry (maeda-quan-haase-2024).
Na tomto pozadí vzniká i koncept takzvaného chat-chamber effect. Zatím jde o raný akademický pojem, nikoli o ustálený fenomén. Přesto pojmenovává specifické riziko konverzačních rozhraní: uživatel může přijímat neověřené nebo halucinované informace snadněji tehdy, když souzní s jeho očekáváním a jsou podány v přesvědčivém dialogickém formátu (jacob-2025).
S tímto pojmem je proto namístě pracovat opatrně. Ne jako s hotovou diagnózou celé společnosti, ale jako s výzkumně podloženou hypotézou o tom, jak se může měnit informační chování v prostředí chatbotů.
Mladší publikum vstupuje do zpráv přes platformy a nástroje
Nástup chatbotů přichází ve chvíli, kdy tradiční zpravodajské návyky už dříve oslabily. Reuters Institute ukazuje, že mladší publikum stále častěji vstupuje do zpráv přes sociální sítě, video platformy nebo influencery a jen omezeně přes přímý kontakt se značkou média (newman-2025-dnr). Chatboty jako zdroj zpráv používá zatím menšina populace. Digital News Report 2026 uvádí, že je k získávání zpráv týdně využívá 10 procent lidí, meziročně o tři procentní body více, a jen jedno procento je označuje za svůj hlavní zdroj zpráv. V nejmladší věkové skupině je ale podíl uživatelů 17 procent, tedy více než trojnásobek oproti nejstarší skupině (egan-2026-dnr). Konverzační rozhraní tak roste nejrychleji právě tam, kde už vazba na značku média byla nejslabší.
Tím se mění samotné rozhraní mezi publikem a zprávami. Uživatel stále méně vstupuje do zpravodajství přes homepage, značku nebo rubriku a stále častěji přes platformu, rozhraní či asistenta, který obsah předvybírá a uspořádává. Ověřování se pak může přesouvat od práce s původním zdrojem k rychlému dotazu na sociální síti, v komentářích nebo přímo v AI rozhraní.
Český trh: silné signály, ale slabé behaviorální měření
Český rozhlas se zapojil do mezinárodního testování AI asistentů a výsledky ukázaly, že i v českém prostředí mohou systémy přebírat problematické zdroje nebo šířit věcně nepravdivá tvrzení, například v otázce právní úpravy náhradního mateřství (cesky-rozhlas-2025). Stejné typy chyb, které zachycují zahraniční studie, se tak objevují i v češtině a v domácím zpravodajském kontextu.
Dílčí survey data přitom postupně přibývají. Digital News Report 2026 uvádí, že AI chatboty používá jako zdroj zpráv zhruba 9 procent českých respondentů, meziročně o tři procentní body více, a celková důvěra ve zprávy zůstává nízká kolem 31 procent, tedy pod globálním průměrem (egan-2026-dnr). Jde však o sebepopisná data o užívání a postojích, nikoli o měření toho, jak Češi AI odpovědi reálně ověřují.
Robustní behaviorální výzkum, který by přesně zachytil ochotu ověřovat AI odpovědi nebo rozdíly mezi věkovými skupinami, pro Česko stále chybí. Domácí materiál proto v této kapitole funguje spíše jako lokální případová ilustrace týchž rizik než jako samostatné zjištění.
Pokračovat: Hodnota dat → · zpět na úvod reportu