Plná citace: Maeda, T. & Quan-Haase, A. (2024). „When Human-AI Interactions Become Parasocial: Agency and Anthropomorphism in Affective Design.” ACM FAccT 2024, 1068–1077. DOI: 10.1145/3630106.3658956 (Western University). Odkaz: https://dl.acm.org/doi/10.1145/3630106.3658956
⚠️ Konceptuální, ne empirická studie. Sami autoři píšou, že nejde o systematický přehled, ale o exploratory budování teoretického rámce parasociality. Tvrzení o parasociální důvěře je tedy argumentované ze syntézy literatury, ne změřené.
Klíčová zjištění
- Konceptuální rámec parasociality v chatbotech napříč HCI, mediálními studii a etikou AI.
- Chatboti přes osobní zájmena, konverzační konvence a afirmace vyvolávají chování budující důvěru; zdvořilost a „blízkost” mohou nechat chybnou informaci vypadat věrohodně.
- Uživatel „dovyplňuje kontext” kolem prediktivních výstupů → riziko zejména při získávání informací; etická rizika: iluze reciprocity, task misalignment, únik citlivých dat.
Kam ve wiki vstupuje
- duvera-konverzacni-rozhrani — forma interakce vytváří jiný typ (parasociální) důvěry.
Výhrady / síla důkazu
- slabá (jako empirická opora): teoretický framework, bez měření. Hodnota je v pojmenování mechanismu, ne v důkazu jeho velikosti; přenos na zpravodajské chování nepřímý.