Plná citace: Valenzuela, S., Bachmann, I., Borah, P. a Solís Valdés, N. (2026). „The Effects of Generative AI in News on Media Credibility and Selectivity: Evidence from a Conjoint Experiment in Chile.” Digital Journalism, 14(5), 871–892. DOI: 10.1080/21670811.2026.2649018 (open access; Pontificia Universidad Católica de Chile). Odkaz: https://doi.org/10.1080/21670811.2026.2649018
Klíčová zjištění
- Předregistrovaný choice-based conjoint experiment, N = 2 145 (Chile, srpen 2024; vzorek odpovídá populačním benchmarkům) — sedm domén užití GenAI, kauzální odhady (AMCE).
- Lidský dohled a deklarace = nejsilnější pozitivní prediktory vnímané důvěryhodnosti i výběru média.
- AI na rutinní úkoly (přepisy, překlad, korektura) a personalizaci → bez signifikantního efektu; automatizovaná tvorba obsahu (psaní článků, realistické vizuály) → mírně snižuje důvěryhodnost i výběr, zvlášť u interpretace a citlivých témat.
- Pozitivní postoj k AI moderuje výběr, ne důvěryhodnost.
- Závěr: reakce publika je formována méně přítomností GenAI než strukturami odpovědnosti, které její užití řídí (dohled + transparentnost).
Kam ve wiki vstupuje
- human-in-the-loop — lidský dohled jako nejsilnější pozitivní prediktor důvěryhodnosti.
- transparentnost-deklarace-ai — deklarace jako silný pozitivní prediktor (kauzálně, velký vzorek).
- duvera-konverzacni-rozhrani — jak publikum hodnotí důvěryhodnost AI v médiích.
Výhrady / síla důkazu
- silná: předregistrace, velký populačně reprezentativní vzorek, conjoint = kauzální odhad.
- Kontext Chile (klesající důvěra, rostoucí adopce AI) — přenos jinam pravděpodobný, ne jistý; měří deklarované preference politik médií, ne reálné chování.