Generování ≠ publikování. Jak redakce přizná zapojení AI ke čtenáři, ovlivňuje důvěru. Klíčové zjištění: transparentnost sama o sobě důvěru nezaručí, ale její absence ji může poškodit velmi rychle.
Co o tom víme
- Skryté nasazení AI škodí. CNET (2023) tiše publikoval celé AI-generované články; Sports Illustrated (2023) vydával texty pod smyšlenými, AI-generovanými „autory”. Po odhalení následoval reputační i obchodní dopad (futurism-2023).
- Deklarace AI důvěře neškodí, spíš mírně pomáhá. Experiment (khatiwada-2026 — ⚠️ malý US MTurk vzorek ~180) zjistil, že deklarace zapojení LLM mírně zvýšila důvěryhodnost, aniž podkopala férovost; mnohem silněji ale škodil extrémní sentiment v textu. ⚠️ Pozn.: teze „procesní deklarace (‘co AI změnila a kdo ověřil’) > pouhý odznak ‘vytvořeno AI’” (např. „AI upravila styl, fakta ověřil editor”) je doporučení reportu, ne výsledek Khatiwady — ta porovnávala přítomnost/nepřítomnost deklarace, ne dva její styly.
- Navazuje na human-in-the-loop: deklarace má smysl, jen když za výstupem stojí dohledatelná lidská odpovědnost.
Regulační kontext
S nástupem AI Actu poroste tlak na označování syntetického obsahu (synteticky-obsah, širší rámec regulace-eu-ai-act-dsa). Transparentnost tu není jen regulatorní disciplína, ale i prevence reputačního poškození.
Výhrady a otevřené otázky
- ⚠️ Hlavní experimentální opora (khatiwada-2026) je malý US vzorek → indicie, ne robustní důkaz; přenos na český kontext neověřen.
- futurism-2023 jsou jednotlivé investigativní případy — ilustrují riziko, neměří jeho velikost.
České specifikum
Interní pravidla pro AI mají Seznam Zprávy a Český rozhlas; u řady dalších velkých vydavatelů jasná veřejná pravidla chybějí (viz exo-zurnalistika).