Plná citace: Prchal, P. (2024). „Generativní umělá inteligence a porušování autorských práv — část II.” Právní prostor. Odkaz: https://www.pravniprostor.cz/clanky/ostatni-pravo/generativni-umela-inteligence-porusovani-autorskych-prav-cast-ii
Klíčová zjištění
- ČR transponovala směrnici EU 2019/790 (DSM) → nový § 39c aut. zák. (licence k TDM s opt-outem autora, který musí být učiněn „zjevně”) a § 39d (TDM pro vědecký výzkum, jen VŠ/výzkumné instituce). Možnost čerpat chráněný obsah limituje § 30 ve spojení s § 39c.
- Rozlišuje porušení na vstupu (trénink) a na výstupu (vzniklý výtvor + možná nekalá soutěž / freeriding). ČR/kontinentální právo řeší přes výjimky + nekalou soutěž, USA přes fair use (Warhol v. Goldsmith). Autorem nemůže být stroj (EU i USA).
- Jediné prosaditelné řešení vidí autor v licenčním modelu po vzoru hudebního/filmového průmyslu; opt-out bez vymahatelnosti má omezený účinek.
Kam ve wiki vstupuje
- licencovani-trzni-asymetrie — opt-out vs. kompenzace (české specifikum).
- crawler-separation-opt-out — právní základ opt-outu a jeho limity.
Výhrady / síla důkazu
- Právní analýza českého rámce; popisuje stav práva, ne empirický dopad.